Raná intervence O.T.A.®

Romana Straussová: Raná intervence O.T.A.® - Ke stimulaci zdravé reaktivity u ohroženého dítěte je třeba vysoké intenzity terapeutického působení, kterého není možné dosáhnout mimo rodinu dítěte. Proto intervence O.T.A.® je, podobně jako např. Vojtova metoda, zaměřená na trénování rodičů, kteří se stanou hlavními terapeuty dítěte. Intervence není zaměřena na práci terapeuta s dítětem, neučí rodiče učit dítě, snaží se pouze o optimalizaci vnějšího prostředí dítěte prostřednictvím primárních pečovatelů. Cílem je stimulace dovedností nutných pro zdravý vývoje dítěte. Intervence sleduje přísně vývojové hledisko, zahrnuje dítě s PAS, oba rodiče a posléze také sourozence. Ze své podstaty vývojové intervence je O.T.A.® vhodná pro pozitivní vývoj každého dítěte, nejen pro děti s PAS.

Raná intervence O.T.A.® využívá k vedení rodičů při prvních setkáních metodu video-feedforward a video-feedback. Dále pomáhá rodičům vystoupit z kruhu starých reakcí na dítě a společného fungování. Učí je novým a funkčním interakcím rodič - dítě a efektivním výchovným postupům. Rodiče dětí s PAS, kteří se snaží aplikovat automatickou výchovu vedenou u dětí poukazováním na chybu, vysvětlováním a zákazy, zjistí, že jsou neúspěšní a brzy se cítí vyčerpaní. Jejich dítě se naopak čím dál víc uzavírá do svého světa, interakce s okolím nepovažuje za sobě přínosné. Podaří-li se nastavit nové chování alespoň 1 z rodičů, začínají pozitivní změny i u dítěte. Tyto změny v chování dítěte terapeut sleduje a vyhodnocuje. Z nich vychází konkrétní úpravy plánu práce a nových úkolů pro rodinu (přibližně 10 setkání za 2 roky).

 Úspěch Rané intervence O.T.A. ® je závislý na schopnosti terapeuta udržet rodinu motivovanou k práci na sobě samé, ochotnou odhlédnout od snahy o učení dítěte namísto sdílení jeho iniciativ. Na charakteristikách rodičů je výsledek intervence v oblasti PAS závislý často více (ne ve všech případech) než na charakteristikách dítěte samotného, včetně dalších komorbidit.

V rámci studie bylo nově zjištěno: intervence O.T.A.® má pozitivní vliv i na obraz dítěte s dalšími neurovývojovými poruchami, ale ovlivňuje je pouze částečně (rozumění řeči, chuť k sociální komunikaci, sdílení interakcí s rodiči). U komorbidních poruch intelektu, které nejsou získány sekundárně na podkladě PAS, se u dítěte po 8-10 měsících od začátku intervence neobjeví spontánně první imitace, dítě nezačne být zvídavé, je třeba začít vkládat další techniky učení dítěte, vizualizaci, učit ukazování, imitaci, alternativní komunikaci, pracovní chování. I u těchto dětí ale dochází ke zmírnění stresu, úzkostných reakcí a rituálů, snižuje se četnost manýrismů a výrazně se lepší sociální chování

Manýrismy, ulpívání na rituálech a nulový zájem o sociální svět, byly v batolecím věku sledovány i u mnoha dalších dětí, které na intervenci pozitivně reagovaly. Toto chování postupně ubývalo a zlepšoval se jejich zájem o sociální svět, komunikaci, hru. Šlo o některé děti ze skupiny hodnocené závěrečným ADOS-2 "mimo autistické spektrum", studie tedy nenalezla odpověď, jak v batolecím věku spolehlivě rozpoznat komorbidní poruchu intelektu. A ukázalo se, že tato intervence je u všech dětí účinná v oblasti sociálních aspektů včetně komunikace, ale nemá dopad na děti s poruchou intelektu v oblasti repetitivního chování.

Výsledky výzkumné studie ukazují vyšší efektivitu intervence O.T.A.® v oblasti sociálních aspektů než v oblasti repetitivního chování. Tento výsledek koresponduje s naším novým zjištěním v průběhu studie, že u souběhu poruch autistického spektra a poruchy intelektu, které vnímáme ne jako sekundární důsledek primární poruchy autistického spektra, ale jako poruchu komorbidní, se v případě, že rodiče spolupracují na zadaných úkolech, dítě začne lepšit v sociálních aspektech, reaguje na ně, je veselejší, kontaktnější, slyší na jméno. Ale přestože využívá oční kontakt a sleduje sociální objekty, nezačne se u něj přibližně po 8 měsících od začátku intervence objevovat spontánně první imitace. Schopnost nápodoby nejen vázne, ale velmi těžko se vyvozuje dokonce v přímém nácviku jednoduché imitace. Hra se u těchto dětí nevytváří, repetitivní chování je jen obtížně nahrazováno nácvikem hry a imitace: videoscénáře (metodika dle Straussové 2011) dítě opakuje, ale nerozvíjí. Tedy oblast imitace může být důležitým prediktorem dalšího vývoje. Pozn: v batolecím věku, při vstupu do projektu, měly všechny děti velmi deficitní imitaci.

Identifikace projektu:

Projekt: Ověření účinnosti rané intervence O.T.A.® u dětí s pozitivním nálezem v testu M-CHAT

Datum zahájení: 1. 2. 2019

Předpokládané datum ukončení: 31. 7. 2022

Financování: Evropský sociální fond, operační program Zaměstnanost.

Výzva 03_17_082: Ověřování nových řešení využitelných ve veřejné sféře.

Hlavní řešitel: Středisko pro Centrum terapie autismu z.s., IČ: 04085060

Registrační číslo projektu: CZ.03.3.X/0.0/0.0/17_082/0010126

Souhlasné stanovisko Etické komise VFN s provedením projektu: 14. 11. 2019.