Workshop 4 Raná intervence O.T.A.®
Workshop představí metodu, přiblíží některé techniky využívané v rodinách batolat s PAS.
Oslabení v sociálně-komunikační oblasti patří k nejraněji sledovaným symptomům autismu u malých dětí. Jde o schopnost sdílené pozornosti, používání komunikačních gest (ukazování, kývání na souhlas) a imitace (okamžitá i odložená imitace pohybů těla i mimiky obličeje). Jde o základní stavební kameny budoucího sociálně-komunikačního vývoje, dotýká se také vývoje jazyka a teorie mysli, podílí se na schopnosti vcítit se, rezonovat s druhým (South et al. 2008). Zrcadlení je pravděpodobně jedna z vývojově prvních forem učení malých dětí. Učí se zrcadlit pohyby druhého, ale také dostávají odpověď od svého rodiče o svých pohybech, o svém žvatlání, úsměvu a hlavně emocích. Jde o zpětnou vazbu matky k dítěti, bez které se vývoj každého kojence opožďuje a která u dětí s autismem výrazně chybí.
Základ problému PAS vidí O.T.A.® především v raném deficitu sociálních interakcí a primární intersubjektivity matka - dítě. Stimulace zrcadlových neuronů rodičem dítěte, způsobem odpovídajícím kojeneckému věku, podpora protokonverzace a primární intersubjektivity může pomoci dítěti s autismem.
Raná intervence O.T.A.® pracuje s dítětem prostřednictvím rodičů jako hlavních terapeutů, k podpoře potřebných interakcí využívá v prvních měsících video-feedback i video-feedforward. Metoda byla nazvána O.T.A. ® Open Therapy of Autism podle cílů, které si dala: otevírání dítěte směrem k sociální komunikaci, porozumění řeči, rozvoji imitace a kooperace ve hře. Vychází z principů kontaktu metody VTI, sleduje přísně vývojové hledisko a důležité vývojové milníky. Preferuje nástup dovedností, byť opožděně, v pořadí, které odpovídá jejich návaznosti u zdravého vývoje. Nezaměřuje se primárně na dovednosti vývojově vyššího stupně, které by mohly vypadat pro rodiče v danou chvíli žádoucí. Příkladem může být důraz na neverbální komunikaci před verbálním vyjádřením potřeby (včetně alternativního).
Raná intervence O.T.A.® se zaměřuje na stimulaci dovedností, které u PAS nejsou samovolně aktivovány, ale které jsou nezbytné pro zdravý vývoj dítěte a jeho chápání okolí. U poruch autistického spektra nemůže být účinná rehabilitace zaměřena pouze na jednu oblast postižení, ale musí vnímat problematiku pervazivního působení poruchy jako součást komplexního přístupu, kde jednotlivé oblasti vývoje ovlivňují jedna druhou a působí ve vzájemné součinnosti. Zvolená metoda práce proto vždy respektuje všechny aspekty zdravého vývoje a zároveň stimuluje rozvoj dovedností nezbytných pro další pozitivní vývoj dítěte. O.T.A.® využívá především stimulaci přirozenou cestou prostřednictvím primární vazební osoby, nikoliv terapeuta (sledování iniciativ dítěte, zpomalení tempa interakcí, spoluprožívání a emoční rezonance, naladění se, radostnost), jinde volí kompenzační metody (alternativní komunikace znakem nebo obrázkem, v některých případech i práce s vizualizací), využívá behaviorálních technik nácviku, ale na podkladě vývojových hledisek. Práci v rodině doplňuje nácvikem hry pomocí videoscénářů, kterou vyvinula autorka metody (Straussová et Knotková 2011).
O.T.A.® vnímá zdravou vazbu rodič-dítě jako základní podmínku pozitivního vývoje,rodinu jako prostor pro možný růst nebo stagnaci jedince. Správně fungující interakce v rodině jsou jediným možným prostorem pro pozitivní vývoj dítěte. Při neefektivních interakcích se dítě s PAS uzavírá do svého světa rychleji. Je třeba změnit přístup rodičů, místo snahy o učení dítěte praktikovat prosté spoluprožívání. Podmínkou úspěchu je práce s celým rodinným systémem. Rodina, která není schopna integrovat postižení svého dítěte, nepřijímá dítě jako takové. (Vágnerová 2009). Dítě tak má menší šanci na zlepšení, a to nezávisle na zvolené terapii.